SU-29

Po odchodu Diablotina do modelářského nebe jsem se zabýval neveselými myšlenkami jak dál pokračovat v rozšiřování vlastních obzorů akrobatického a 3D létání. Bohužel, na vlastní stavbu není čas, jeho největší nenasytným žroutem je škola. Jak se ukázalo, náhrada v podobě EPS Whirl Wind byla poněkud nesmyslná (viz samostný článek). Pokus vyrobit Katanu z EPP také nepřinesl očekávaný výsledek. Naštěstí byly v dohledu nejen vánoce, ale i firma Sebart, která nabízela už od pohledu slušně zpracované a promyšlené modely. Mimo jiné také SU-29. Dospělá varianta tohoto sportovního a akrobatického letounu pochází z konstrukční dílny Pavla Suchoje. Zkušenosti věkově různého spetra modelářů, nalezené na internetu, byly vzácně jednotné - kladné. Bylo rozhodnuto.


Dovolím si tedy začít a možná tak trochu formou povídání o ničem. To proto, aby bylo vůbec o čem psát. Jak je možné zjistit, je na internetu o modelech z dilny Sebastiana Silwestriho napsáno téměř všechno a neměl bych pouze opakovat známé údaje.

Přiznávám, že při pohledu na některé modely, se u nás tak trochu projevuje Pavlovův reflex. Na typu SU-29 jsme se však s taťkou poměrně rychle shodli. Tyto akrobatické speciály totiž obdivuje dávno, tedy hned po letounech bratří Granvillů a některých dalších netradičně vyhlížejících létajících strojích. Model byl nejen krásný na pohled, ale také se, z pestré produkce firmy Sebart, jevil jako nejvhodnější pro zástavbu motoru MVVS 12,7ccm. Původně jsem uvažoval o koupi stavebnice v provedení ARC, ale v nabídce výrobce taková možnost není.

Asi tak týden po vánocích doručila pošta hezky objemnou lepenkovou krabici ( foto 1, foto 2). Nejprve radost, pak adrenalin. Krabice je viditelně omačkaná ( foto 3, foto 4). Byla pro jistotu vyfotografována v dodaném stavu, četr ví jak to bude vypadat uvnitř. Ale dobrý. Uvnitř krabice byla ještě jedna zcela neporušená krabice ( foto 5). Firma asi ví jak si poradit s s nešetrnými metodami dopravců kdekoliv na světě. Uvnitř dobré a promyšlené uložení jednotlivých dílů v provedení ARF ( foto 6, foto 7). Zpracování dílů je na špičkové úrovni pomocí CNC technologie. Při podrobném zkoumání zvědavé oko jistě objeví stopy laserového paprsku.

Během sestavování ARF připravených dílů nebylo téměř co řešit. Vlastně jen drobnost, upravit motorové lože pro použití motoru MVVS 12,7ccm. Konverzní kit pro použití spalovacího motoru místo elektrického je možné objednat na stránkách výrobce, včetně stažení návodu na montáž. V našem případě však byla zvolena cesta poněkud odlišná.Vlastní výroba dílů podle zmíněného návodu na montáž. Nevyskytl se žádný zásadní problém. Nakonec vylakování dílů, které mohou přijít do styku s palivem dvousložkovým epoxidovým lakem.

Zálet probíhal za bezvětrného počasí 31.7.2010 a lze konstatovat, že bez problémů. Při druhém letu se však uvolnil vrtulový kužel včetně vrtule. Bezchybné přistání bez motoru si vysloužilo sice potlesk přihlížejících, ale kamsi zmizela i volnoběžná jehla. Ach jo... objednání náhradních dílů. Jednání s MVVS bylo však bezproblémové. Nový unašeč vrtule sedí dokonce lépe než ten původní a nemá snahu se uvolňovat. Další starty už chodí motor opět jako hodinky.

Technické podrobnosti, včetně několika letových fotografií sestaveného a zalétaného SU-29 jsou umístěny, jak bývá na tomto webu zvykem, ve fotogalerii.



Poslední aktualizace dne 27.12.2010

Zpět


Návštěv:
279536