Fairy

Tuhle elektru poháněnou Speedem čtyřstovkou jsem našel na Internetu někdy v roce 2001 nebo dokonce ještě dříve. To už si dnes nevzpomínám. Plánek, stažený také už nevím odkud, se zdál jednoduchý a materiálově nenáročný. Posloužil každopádně jako dobrá inspirace v dobách, kdy plánky modelů na fungující elektropohon byly z větší části firemní know how a střídavé motory byly v plenkách.

V návalu prvního nadšení vznikla žebra a pak ležela mnoho měsíců ještě v šabloně protože bylo potřeba přednostně dokončit a zalétat nějaké volňásky. V zimě, někdy koncem roku 2002, jsem dodělal křídla, uložil je do svého leteckého koutku na natažené prádelní šňůry (jinam se nevešla) a následovaly opět volné modely. Doba trochu pokročila. V RCM a RCR se běžně začaly objevovat plánky elektroletů s laminátovými trupy. Možná, že byly dokonalejší, ale nebyl důvod opouštět původní záměr. Zkusit vyrobit přiměřeně lehký větroň bez laminátového trupu s trochu oblejšími tvary než měly do té doby publikované bedničkové konstrukce pana Plačka. Také samozřejmě proto, aby první zkušenosti s elektrickým pohonem nebyly vykoupeny extrémními finančními náklady.

O letošních prázdninách jsem se chtěl trochu odreagovat. Přerušil jsem stavbu F1A a vrhl se na dokončení Fairy. Trup byl hotov během několika dnů. Prázdný vážil 115,5 g. Celkový pohled je na tomto obrázku. Je trochu vidět i vnitřek kabiny. Detaily SOP a VOP jsou na dvou obrázcích. Snažil jsem se o maximální snížení hmotnosti aniž by utrpěla pevnost. Pohled " od zadu" a z boku. Kvalitní dosedací plochy pro křídlo (na obrázkách to tmavé) dělám tak, že na budoucí místo styku křídel s trupem nanesu patřičné množství pětiminutového epoxidu, přišroubuji křídlo separované izolepou a nechám vytvrdnout. (používám pětiminutový epoxid Alteco, lze samozřejmě použít libovolný silně naplněný epoxid jen doba vytvrzení se změní). Pak už jen obrousím.

Trochu jsem se zdržel při výrobě laminátové krytky kabiny. Otec trval na tom, že si vyzkoušíme laminování na kopyto z polystyrénu. Pokus dopadl nad očekávání skvěle.

Během dalšího týdne byl trup polepen tenkým Modelspanem. Po všech tmeleních a lakováních zvýšil hmotnost na 127g. Po nastříkán dvousložkovou barvou U2070-base se jeho hmotnost ustálila na konečných 140g bez vybavení. Proč takové řešení? Za prvé - tuto barvu jsem už měl z doby, kdy jsem prováděl barevnou úpravu Simplexe a nemusel jsem tudíž utrácet. Zkušenosti z létání s Kiwim a Simplexem naznačují, že potah trupu Solarfilmem nebo Oracoverem během přistávání na břicho na zdejším letišti moc nevydrží. Za druhé - zatím neznám nic lepšího. Dobře drží a je bílá (žádná nažloutlá). Stačí jen trochu přeleštit (víte jak se lesknou psí koule??). Možná jen, že jsem to neměl přehánět s tloušťkou nátěru.

Pan Turek (Hobby Model) z Českého Krumlova mne při nákupu akumulátorů nenápadně upozornil, ze nejlepší sedmičlánek má těch článků osm. Nechal jsem se přesvědčit. Zvlášť při váze jedné sady červených Graupnerů 1000 mA 2/3AF jen 117g.

Speeda 400, společně s převodovkou, jsem zabíhal asi hodinu v přípravku. Na čerstvě koupené baterky, společně s regulátorem a nasazenou vrtulí. Netroufal jsem si neověřit funkci všech konektorů a hlavně BEC regulátoru. Všechno fungovalo podle předpokladů.

Regulátor JETI Jes 110, sklopná vrtule Graupner 10x8 Cam Gear Prop (škoda, že jich nemám víc na vyzkoušení) a vrtulový kužel 30 mm.  V detailu je to na tomhle obrázku. Servo VOP používám HS-55. Četl jsem o něm jen dobré zprávy a cena se zdála zrovna příznivá. Na SOP mám Euroline Tiny Pro BB, které jsem měl doma již delší dobu nepoužívané (uspořádání je vidět v detailu tady).

Křídla mají rozpětí 1610 mm a plochu kolem 28,5 dm². Profil je poměrně běžný S3021. Klasická polouzavřená torzní skříň je na horní straně křídla tvořena balsou 1 mm. Vše je potaženo Solarfilmem lite v barvě "transparentní červená". Celková hmotnost 130 g.

VOP i SOP jsou potaženy stejným materiálem.

Délka je 990 mm. Hmotnost plně osazeného modelu před letem se vyšplhala na  655 g, což je o nějakých 100g méně než předloha. Ve výčtu komponentů nesmím zapomenout ještě na přijímač. Používám tu, hlavně kvůli hmotnosti, JETI Rex 5. Kompletní model je na tomto obrázku.

16.8. nastalo další historické datum v dějinách letectví. Přestalo konečně foukat a dostal jsem se také konečně na letiště. Házením z ruky jsem ověřil všechny životně důležité funkce. Zdálo se, že je všechno jak má být. Následoval hod s trochou plynu (tedy vlastně elektřiny), pak přidat na doraz a Fairy začal líně stoupat k obloze. Pravé kruhy však točil z nějakého důvodu velmi neochotně. Raději jsem vypnul motor a pokusil se přejít na přistání levou zatáčkou. Propadl po křídle a v utažených levých kruzích padal k zemi. Směrovka naplno "kontra" a stále levá "šturcka". Asi po pěti kruzích konečně zareagovala (ještě , že jsem vyletěl dost vysoko) a model spořádaně sedl do trávy.

Doma následoval pochopitelně podrobný průzkum. Proč to všechno? Pokroucená křídla. Měl jsem snahu je postavit lehká, což při výběru balzy znamená také jistý kompromis v pevnosti. No a potahový materiál byl silnější. Na první pohled to nebylo vidět, ale bylo jasné, že se při vypínání křídlo pokroutilo naprosto nežádoucím způsobem! Žehlička problém způsobila a také ho odstranila. Ověřil jsem to po dvou dnech dvěma asi desetiminutovými lety. Dobré, ale chce to ještě trochu. Za další dva prázdninové dny (21.8.) bylo konečně všechno doladěno a vychytáno.

S čerstvě nabitými akumulátory se doba letu v době bez výrazné termiky pohybuje mezi 20 až 25 minutami. To už začíná docela tuhnout za krkem. Na řízení nereaguje překotně i když mi těžiště vyšlo někde kolem 45 procent. Nevyžaduje stálé zásahy do řízení. Za příznivých okolností lze i překvapit náhodné diváky odložením vysílače a například napitím. Je určen především do termického počasí pro ukrácení dlouhé chvíle na soutěžích volných modelů, kde se dnes stále více objevují rotující postavy zkoušející "kruhový hod" vlastní vlastníkům RC házedel. Zdá se, že je dobře ovladatelný i v mírném větru. Jeho laciný pohon mu poskytuje možnost vystoupat několikrát (víc jak pětkrát se mi to nepodařilo) do rozumné výšky a létat v termice. Akumulátory i motor se při provozu zahřívají jen mírně.

Na závěr ještě několik fotek. Předletová příprava O.K. Bude se startovat. Kde mám zase tu vysílačku??? Letové foto 1, 2 a 3