Jsa před časem postaven před problém zhotovit jistý výkres ve značně velkém měřítku, který byl ovšem součástí dokumentu PDF, usoudil jsem, že stejný postup lze použít také na řešení modelářských problémů. Například vyseparovat z mnohastránkového manuálu plánek letounu z druhé světové války a zhotovit jej v měřítku 1:1. Soudě, že věc není tak zcela běžná nejen pro lid modelářský, ale mnohdy i počítačový nezabývající se profesionálně grafikou, došel jsem k rozhodnutí podělit se se čtenáři o zkušenosti získané při tomto postupu. Když jsem úspěšně článek dopsal a kontroloval své dílo, napadlo mne, že bych měl ověřit také na Internetu, zda již někdo podobnou situaci neřešil a nepopsal. Bylo tomu tak! Velmi čtivý popis, včetně několika nepřesností, jsem nalezl na http://www.appdesign.cz/jak_fury03.htm (již nefunkční). Svůj vlastní článek se mi však nechtělo zatratit v propadlišti systému Windows, ostatně neopisoval jsem. Na druhou stranu, objevovat už objevené taky není to pravé. Přesto doufám, že následující informace budou modelářům k užitku, chopí se jich například nějaký Internetový vysavač, nebo přítel modelářského časopisu a trochu si přivydě lá stejně jako kdysi J.Ře.
... i když jeden modelář nahlížející přes mé rameno do právě rozepsaného článku prohlásil: "Ale ty to píšeš stejně jen proto, abys to sám nezapomněl!". To potěší!
Soubory s příponou PDF (Portable Document Format) vyvinula společnost Adobe pro účely elektronického publikování a elektronické distribuci dokumentů nezávislou na platformě operačního systému. Pro naše účely postačí, když si zapamatujeme, že mohou obsahovat jak vektorové, tak bitmapové obrazy. Rozdíl mezi vektorem a bitovou mapou byl už kdysi na těchto stránkách popsán. Kdo by hledal podrobnější informace na téma PDF, nalezne je jistě úspěšně na http://www.Adobe.com, nebo na některém serveru zabývajícím se grafikou, například http://www.grafika.cz/art/polygrafie/encpdf.html.
Pro práci potřebujeme tedy soubor s příponou PDF, který obsahuje požadovaný plánek. Přiznám, že v mém případě to byla dokumentace k P-38 z uživatelského manuálu firmy Great Planes, který byl volně k dispozici na firemních stránkách. Dále potřebujeme legální verzi Adobe Acrobatu professional, nebo standard. Neplést, prosím, s volně stažitelnou verzí Adobe Acrobat Reader. Ten je určen převážně ke čtení a tisku PDF dokumentů. S ním nic nenaděláme, ani když to článek na citovaném odkazu vehementně tvrdí.
Jednoduše vytisknout požadovanou stránku na tiskárně za mohutného zvětšení na kopírce na požadovanou velikost, zavrhneme. Podle velikosti zvětšení nám čáry vyjdou tlusté a zubaté, tedy nic, co by se úspěšně dalo v praxi používat a třeba i v počítači později upravovat podle potřeby. Abychom mohli tisknout výkres v měřítku a třeba i upravovat, je nutné mít výkres (plánek) ve vektorovém formátu (co to je bylo vysvětleno v článku S Corelem na plánky). Adobe Acrobat nedává příliš na vybranou. Pro přenos do programu, který nám umožní tisknout a zvětšovat do požadovaného měřítka bez problémů, použijeme formát EPS. EPS, tedy Encapsulated PostScript Format, se používá také k přenosu grafiky popsané jazykem PostScript mezi platformami a z jedné aplikace do druhé. Podporují jej v podstatě všechny grafické a kreslící programy včetně programů pro sazbu. Pro naše účely je opět důležité, že může obsahovat jak vektorovou, tak bitmapovou grafiku. Pokud chcete podrobnosti, tak třeba opět na http://www.grafika.cz/art/polygrafie/enceps.html.
Ukončeme počáteční a silně zahuštěnou teorii, která má za úkol odradit a zmást potenciálního uživatele co nejdříve. Konečně si otevřeme soubor s příponou PDF. Vyhledáme a vybereme požadovanou stránku s částí plánku. Zvolíme z menu Soubor > Uložit jako. Formát výstupního souboru zvolíme Encapsulated PostScript (*.EPS). Než volbu potvrdíme, vnoříme se ještě do záložky Nastavení ve spodní části okna a odsouhlasíme také nastavení exportního filtru. Pokud to neuděláme, může se nám stát, že bez ohledu na vybranou stránku, bude výsledek vždy stejně veliký soubor se stejným obsahem. Alespoň ve mnou používaných programech to platilo. Každé stránce se tedy věnujeme zvlášť. Nyní by se nám měla uložit stránka (zvídavý čtenář to jistě ověří na zmiňovaném manuálu P-38). Pokud se při pokusu o uložení objeví takovéto hlášení, pravděpodobně jsme zvolili pro export pouze rastrový obrázek, tedy nic použitelného. Chybové hlášení lze odstranit, ve shodě s radami manuálu Acrobatu, volbou Nastavení: Povolit obrazy RGB a Lab.
Pokusíme se otevřít uložený soubor. Použijeme některý z programů, který umí pracovat s vektorovými formáty. V mém případě to byl Corel Draw v české lokalizaci. Z menu vybereme Soubor >Otevřít, vybereme ten náš. Typ souboru zvolíme PS, PRN, EPS - PostScript interpreted a potvrdíme. Pokud se objeví následující obrazovka a soubor se úspěšně načte, radostně přeskočíme na další kapitolu. Pokud se objeví toto hlášení, je nápravou zaškrtnout při exportu a Acrobatu volbu: Převést písma True Type na Type 1 a pokusit se opět o export.
Sluší se ještě poznamenat, že stejného efektu dosáhneme volbou Soubor > Nový. Import (např. pravé tlačítko myši) s nastavením Typ souboru: PS, PRN, EPS - PostScript interpreted a Typ řazení vybereme: Vektorový. Volbu potvrdíme a načtení souboru proběhne dříve popsaným způsobem. Pokud opomeneme tuto volbu, náš soubor se nám také úspěšně načte, ale jen jako zubatá bitová mapa.
V závislosti na použitých verzích operačního systému a samozřejmě také používaných programů můžeme ještě narazit na různá další chybová hlášení jejich vzájemného nastavení a nastavení exportního filtru pro soubor EPS, která nám poněkud zkomplikují práci. Exportní filtr obsahuje poměrně bohatou směs voleb. Pro zmiňované experimenty požívám nejraději toto nastavení.
Otevřeme si soubor, který nám nejlépe poslouží jako měřítko měřítka. Například křídla, nebo cokoliv z čeho lze vydedukovat správný rozměr některé části. Soubor je nyní otevřen na pracovní ploše. Je však v té velikosti v jaké byl uložen do PDF souboru, tedy A4. Přesvěčme se, zda se jedná o jeden seskupený objekt. Není-li tomu tak, vybereme všechny objekty a seskupíme (z menu Upravit > vybrat vše > objekty a seskupíme například Ctrl+G). Tažením za roh objektu myší zvětšujeme výkres na správnou velikost. Zvětšovat můžeme jak v palcích tak v milimetrech. Procento zvětšení si zapamatujeme pro další výkres. Nastavíme tloušťku čáry podle zvyklostí. Používám s oblibou 0,35 mm
Z pracovní plochy můžeme smazat podložený obdélník, který tam v tuto chvíli spíše překáží. Pokud ho budeme v budoucnu kdykoliv potřebovat jakožto orámování výkresu, nebude problém si ho znovu vytvořit. Z nabídky Uspořádání > Vzhled stránky, vybereme vhodný formát papíru (pracovní plochy), tak aby se nám na něj vešel plánek v nové velikosti. Mějme při tom na paměti, že většinou a za rozumných podmínek vytisknutelný formát papíru bývá maximálně A0. Výsledek svého snažení neprodleně uložíme, aby zůstal zachován pro další generace modelářů.
Další části výkresu zvětšujeme již podle předešlého měřítka. Pro jistotu kontrolujeme rozměry důležitých součástí modelu na různých výkresech. Například hloubku žeber a rozměry křídla. Každý výkres upravíme tak, aby rozměry zmíněných klíčových součástí modelu byly na různých výkresech shodné. Velikosti částí jednoho plánku mohou být totiž i po zvětšení ve správném měřítku, mírně odlišné.
Pro extrémně zvídavé čtenáře následuje vysvětlení. Po proporcionálním zvětšení ve správném měřítku nemusí být ještě výsledek správný. Bude to pravděpodobně spíše výjimka, ale neexistuje žádné pravidlo, podle něhož by měl autor uložit každý výkres do souboru PDF ve stejném měřítku. Důvodem může být například skladba stránky, snadnější čitelnost atd..
Pokud se nejedná o výkres vytvořený přímo v jednotkách SI soustavy, budou všechny důležité rozměry udávány v palcích (inch). Jeden palec = 25,4 mm. Pro nás to znamená, že sice máme plánek letadla v měřítku ve správné velikosti a v milimetrech, ale ostatní rozměry (zářezy pro žebra, tloušťky žeber, nosníků, tuhých potahů atd.) zůstávají v palcových rozměrech, ale zvětšené. Je potřeba s tím při konstrukci počítat, a nebo provést úpravu přímo v plánu. Rozhodnutí, zda se tato úprava vyplatí, nechť zůstane na laskavém čtenáři.
Ostatní jednotky mají také pochopitelně svůj přepočetní koeficient. Nejsou však pro vytvoření plánku tak životně důležité.
MiŠi
Poslední aktualizace dne 7.7.2005 |
