Povídání o balse

Poslední čtivé pojednání o balse (co to žere a kde to spí...) má název Balsa - modelářův chléb a bylo uveřejněno v; Modeláři 12/1967. Schválně, kdo z návštěvníků mých www stránek si v tomhle časopise ještě dnes čte? Od té doby už uběhlo mnoho vody (zdá se, že nejen obrazně) a všichni autoři novějších článků tento starý materiál více a nebo méně opisují. Bylo mi divné proč to dělají.; Když jsem pátral po všem co bylo kde napsáno na toto téma, je mi to jasné. Dnes si jen dovolím trochu upravit léty zažitý název. Jak je všem naprosto zřejmé, do popředí modelářského zájmu pádí závratnou rychlostí téměř nezničitelné materiály označované jako EPP, EPS, PS, uhlíky, kevlary, lamináty.... jen sám čert ví co ještě. Nemohu tedy dnes už nazývat balzu modelářským chlebem. Možná, že bychom mohli dnes zvolit jiné pečivo. Ptám se: "Balsa- modelářův rohlík" ?

Balsa - Ochroma Lagopus (syn. Ochroma pyramidale). V anglicky psané literatuře se dočtete také někdy o Cotton Tree nebo Down Tree. Synonym je opravdu hodně, jen pro "brněnskej hantec" jsem vhodné nenašel. Asi proto, že, když prafotr Morava před dávnejma járama vyhópl na Špilas, na balsu jaksi zapomněl.

V původním pramenu se také dočtete, že balsa znamená španělsky vor. Slovník naučný (viz originál) je však neočekávaně velmi skoupý na slovo. Nikde není jediná fotografie květu, plodu nebo celého stromu, ale říká, že použití balsového dřeva se datuje od nepaměti. To říkal už dávno také Norský cestovatel; Thor Hayerdahl.; Již v roce 1947 dokázal, že je možné se přeplavit z Peru na Tahiti na balsovém voru. Protože jeho kniha Ve znamení Kon-Tiki je fascinující cestopis, přikládám několik fotografií z prvního vydání (1957).

Obr.1. Všichni účastníci výpravy. Thor Heyerdahl je ten třetí z leva.
Obr.2. Kácení balsových kmenů.
Obr.3. Oloupávání kůry po indiánském způsobu.
Obr.4. Stavba balsového voru Kon-Tiki v Peru. Všechno bez hřebíků nebo jiných kovových spojovacích součástí.
Obr.5. Kon-Tiky plující průměrnou rychlostí 79 km za den.
Obr.6. Přehledná mapka celé trasy.
Obr.7. Nákres Kon-Tiky.

Řekněte upřimně! Kdo z čtenářů těchto stránek by byl schopen setrvat na voru z devíti balsových kmenů několik měsíců uprostřed Tichého oceánu... a bez internetu! Další; z mnoha vydání této knihy, např. to z; roku 1970 už neobsahovalo dokumentární fotografie, ale jejich tzv. uměleckou úpravu provedenou Milanem Kopřivou (fotografický postup vysoké zrno pozitivního vzhledu). Tím bylo dosaženo naprosté nečitelnosti fotografií. Ve vysvětlivkách je balsa nazývána jako žlutovník (tento český název neobsahuje např. ten slovník naučný).

Než jsem se vydal na výpravu do Equadoru za květem balsy (pochopitelně na rozdíl od Thora Heyerdahla jen po internetu), zastavil jsem se ještě u; našich předních dovozců a zpracovatelů tohoto materiálu. Díky laskavosti pana M. Hladíka mohu nabídnout ještě několik fotografií navíc.

Mladé stromky Ochroma lagopus pro budoucí průmyslové použití se pěstují; ve školkách stejně jako u nás například lesní nebo ovocné stromky. Jen na rozdíl od těch našich rostou pořádně rychle. Za půl roku po výsadbě jsou už stromky dost vysoké . Nejlépe se jim daří v nadmořských výškách do 1000 m. Po čtyřech až pěti letech nejsou přírůstky tak vidět na fotografiích. V této době jsou už kmeny; vhodné pro další zpracování. Údajně je nejlepší stáří mezi pěti až deseti léty. Obecně platí, že starší stromy už nejsou vhodné především pro modelářské použití.Tohle je už pořádný " macek". Kvete velkými, nažloutlými květy. Plody jsou poměrně dlouhé protáhlé. Nevím, zda jsou podobné zaječí tlapce jak praví slovník naučný.

Stromy se kácí tzv.. holosečí, tedy všechno a načisto. Pokácené kmeny je potřeba velmi rychle zpracovat, jinak vykonají dřevokazní škůdci své zhoubné dílo. Po starém indiánském způsobu se jistě už kůra neodstraňuje, ale kdo ví jaká technika se vlastně dnes používá? V některých částech světa běží ještě dnes čas trochu pomaleji. Rozřeže se na poměrně malé hranolky, aby doba vysoušení nebyla moc dlouhá a suší se volně pod širým nebem. Schválně, co vám připomínají ty tvary v popředí? Doba, kterou hranolky leží v pyramidách se pohybuje podle počasí od 2 do 6 měsíců. Nepodařilo se mi zjistit nic o urychlení procesu v sušárnách. Ve vysušené podobě se exportuje ke zpracovatelům, kteří zajistí, že v modelářských obchodech vidíme nejrůznější hranolky, lišty prkýnka.... no a ty se ještě dělí podle toho jak kvalitní balsa byla na jejich výrobu použita. Podle toho za ni pochopitelně také zaplatíme. U nás se; kvalita balzy označuje písmeny A (to je ta lepší) a B. Kvalitě je úměrná pochopitelně i cena. Z osobní; zkušenosti však vím, že když občas srovnáme cenu některých prodejců, zjistíme, že za stejnou cenu bychom si mnohdy pořídili téměř celokompozitový model. Slušelo by se zopakovat ještě notoricky známé a ve všech tabulkách uváděné fyzikálně-modelářské vlastnosti. To až příště! Toho času je nějak čím dál míň....