Háček navrhnul před několika lety p. Pavel Motalík z LMK Sezimovo Ústí a s jeho souhlasem byl kompletní popis připraven pro zveřejnění p. Pavlem Kubíčkem v časopise Modelář a modely. Zmíněný časopis však zmizel kdesi v propadlišti dějin i s připraveným materiálem. Nakonec se dlouho očekávaný příspěvek objevil v RCM květen 2002, ale s poměrně závažnými chybami. Na telefonický dotaz, kdy budou uveřejněny opravy, (poslal jsem je do redakce e-mailem ihned po přečtení květnového čísla), jsem obdržel od p. Putze málo uspokojivé vysvětlení. Opravy uveřejněny nebudou. Dle jeho vyjádření "si s tím odborník poradí a začátečníky by to mátlo". Nesouhlasím!!! Proto si tento článek dovolím poskytnout čtenářům ve správném a mírně upraveném znění zde. Pro případné zájemce o stavbu jsou takticko-technická data k dispozici i v digitální podobě. Vážného zájemce odkazuji také na některé další materiály ze starých časopisů Modelář: Háček pro krouživý vlek na koleně (MUDr. Antonín Kocna,Mo 10/73). Háček pro krouživý vlek "ústecké školy" (Vladimír Otto), Háček pro krouživý vlek (Petr Mára, Mo 4/74), Univerzální vlečný háček (Ing. J.Priegelhorf), Víceúčelový vlečný háček (Ing. J. Křemen), Háček pro krouživý vlek - Isaenko (Ing. Hořejší), Háček pro krouživý vlek (V. Lehotský, Mo 3/77), Háček pro krouživý vlek systém MM-89 (Ing. Petr Magdolen, Mo 10/89). Na tomto místě mohou být také uveřejněny připomínky od čtenářů a nebo případné opravy.
ing. Miroslav Šimek
Návodů na zhotovení háčku pro krouživý vlek bylo již uveřejněno v modelářské literatuře poměrně mnoho. Tento typ je určen, vzhledem ke své velikosti, váze a relativní jednoduchosti, zejména pro volné modely kategorie A3. Popisovaný háček lze zhotovit s použitím stojanové vrtačky a běžného nářadí, jimiž disponuje obvykle každý modelář.
Jednotlivé duralové díly na obr. č.1 a č. 2 jsou ve vzorku nýtovány a lepeny (sekundové lepidlo). Díl č.1 doporučuji vyrobit z duralového plechu 1,6 mm až 2 mm ( 1,2 mm plech použitý ve vzorku se při vypnutí mírně prohýbá ).
Ovládané funkce háčku:
Uchycení:
Háček je přišroubován dvěma šrouby M3 do hlavice trupu, kde jsou vlepeny matice (dostatečnou pevností vyhoví i vruty z produkce firmy MP Jet). Jeho poloha je stavitelná v rozmezí vybrání z obou stran dílu č.1 a zároveň hlava předního šroubu zajišťuje souosost dílu č.2 vůči dílu č.1.
Háček v této variantě používá pro svoji činnost tažnou pružinu umístěnou na časovači Graupner, KSB či podobném typu.Tato pružina má 2 funkce:
Při výstřelu se vyklání díl č.2 a díl č.5 zapřený o kroužek na vlečné šňůře po něm sjíždí. Tím se plynule vychyluje směrovka.
Je-li použit jiný typ časovače než je výše uveden, tak při otevření háčku pomáhá dílu č.4 do zadní polohy torzní pružina kolem šroubu na pozici M2x5
Pozorný čtenář zjistí, že se při přetržení šňůry časovač nespustí. Tento nedostatek řeší autoři různých háčků různě (upozorňuje na něj, mimo jiné, také Ing. P. Magdolen a ing. Macura u svého MM háčku) a lze ho odstranit např. oddělením jednotlivých funkcí, což konkrétně u kategorie A3 nemusí být na závadu. To ponechám na samotném čtenáři tohoto článku.
Místo silonu vede ke směrovce ocelové lanko (neprotahuje se) připájené k dílu č. 5 a spojené se směrovkou. Mezi háčkem a směrovkou je samozřejmě prvek, umožňující jeho zkrácení či prodloužení při posunu háčku. V optimálním případě "Z" nebo "V" pružina z pružinového drátu. V nouzi vyhoví i kancelářská spona nebo část spirály od stolního kalendáře narovnaná a pak ohnutá do požadovaného tvaru.
Poznámka: Po dostatečném ověření vlastností háčku lze doporučit odlehčení zadní části modelu odstraněním dorazů pro SOP. Letové vlastnosti se mohou výrazně zlepšit.
Poslední aktualizace dne 16.4.2004 |