Za delší dobu mého modelaření (nejen od založení osobních stránek a napsání článku Co používám) se mi v dílně nahromadila spousta dalších pomůcek a udělátek. Některé jsou nezbytné při vážném zájmu o tu či onu modelářskou kategorii, některé jen ulehčují práci. Možná, že se také tyhle informace mohou někomu hodit.
Proxxon FBS 230/E s regulací otáček od pěti do dvaceti tisíc za minutu je od roku 2000 neocenitelný pomocník. Maximální průměr, který se dá ještě upnout do sklíčidla je 3,2 mm. Napájení 230V. Cena na výstavě Model hobby se zdála proti Minicraftům, Dremelům a jiným příznivá. Provedení od pohledu slibovalo, že hodně vydrží.
Bohužel stojan pro tento model stojí víc než vrtačka samotná, takže jak jistě tušíte v mém vybavení zatím chybí.
Je docela obyčejná. Výrobce Q-modell, Ming Yang co. (jiné se snad u nás ani neseženou). Má teflonový povrch, příkon 170W a nese označení 603 (viz obrázek). I když některé profesionální firmy nedají na běžnou žehličku dopustit, pořídil jsem si tu modelářskou (v roce 2001) hlavně kvůli hmotnosti a tvaru se kterým se dostanu mnohem lépe do všech zákoutí na modelu. Protože jsem používal nějaký čas i obyčejnou žehličku, soudím, že pro potřeby toho mého potahování dražší žehlička s přesnějším řízením teploty, např. nějakou elektronikou, není nezbytně nutná.
Podle informací z Internetu, nebo starého časopisu "Udělej si sám" do modelářské dílny stačí vyřazený kompresor z ledničky nebo mrazáku. Nikde jsem však řádně chodivý nesehnal. Ten můj je vyhozený ze zubní ordinace, opravený a vyčištěný. Je poměrně robustní, (obrázek 1), ale jeho maximální tlak není zvlášť vysoký. Dalo by se shrnout, že všechno co je menší než kolo u auta, zvládá.
Stříkací pistoli mám od firmy Pelikán. Výrobce se mi nepodařilo na krabici odhalit. Že by zase někdo z Thaiwanu? V roce 2001 byla za cca 500,-Kč. No nekupte to za takovou cenu. Při koupi prodavač důsledně upozorňoval, že pistole je na plastikové kity nevhodná kvůli široké stopě. Kitů mám jen 14 a nikdy jsem je neprožíval tak, abych právě na jejich kamufláže používal speciální nářadí. Na stříkání modelů, kde se s úspěchem nedá použít běžná barva ve spreji (např. dvousložková barva odolná proti metylovému palivu) je super. Na rozdíl od huštění pneumatik, kompresor zvládá tuto práci s elegancí a velkou rezervou. Jeho výstupní hadice je zredukována až na průměr hadičky k pistoli pomocí kovových trubiček, různých průchodek a kobercové pásky (obrázek 2). Skleněné nádobky na barvu jsou poměrně choulostivé a používám je polepené také kobercovou páskou. Při nechtěném pádu na zem se ty olepené hned neroztříští.
Tohle provedení je určeno výhradně na nastavování úhlu seřízení u volňásků. Jak je vidět, jedná se o běžné školní úhloměry nalepené na překližku 1,5 mm. Závaží tvoří malé rybářské olůvo na niti. Ten odlehčený, s vyříznutým středem, se poutá gumičkou na výškovku a ten druhý na křídla. Asi nic nového pod sluncem. Dál už není co dodat.
Byl již několikrát popisován ve všech možných modelářských časopisech a také na Internetu. Ze starších čísel je možné nahlédnout např. do MH 1/1999. V novějších číslech lze podobný způsob vybíjení zahlédnout např. v RCR 6/2003. Takže zase nic nového. Skládá se z odporů a diod v sérii a je zadrátován na kousku univerzálního plošného spoje (viz obrázek). I když je připraven pro vybíjení maximálně osmičlánkové sady (až konečně dodělám toho elektro-větroně), má zatím vyveden konektor jen pro vybíjení čtyř článků přijímače. Protože na začátku vybíjení hrozí odpájení součástek nadměrným ohříváním byl doplněn ještě větráčkem napájeným z externího zdroje 12V. Bateriová sada, která má být přípravkem vybíjena musí mít vyvedené příslušné vodiče (viz např. RCM 8/2001).
Poslední aktualizace dne 3.7.2003 |
